Od výzkumu k průmyslové realitě
Umělá inteligence se vyvíjí obrovskou rychlostí. Zatímco technologické průlomy otevírají stále nové možnosti, jejich konkrétní implementace do průmyslových výrobních procesů však často představuje pro podniky značné výzvy. Právě této oblasti se věnuje Hub4000. Tato inovační platforma, založená v červenci, se chápe jako spojovací článek mezi vědou a průmyslem a jejím cílem je rychleji převádět nové technologie do aplikací vhodných pro trh.
„Mezi vědeckými poznatky a úspěšným průmyslovým uplatněním však často leží dlouhá cesta,“ vysvětluje výkonný ředitel Hub4000 Dr. Martin Bergsmann.
Díky AI Sandboxu je nyní k dispozici flexibilní výzkumné a testovací prostředí. Podniky mohou společně s vědeckými institucemi vyvíjet inovativní řešení v oblasti umělé inteligence, ověřovat jejich praktičnost a sbírat cenné zkušenosti pro pozdější průmyslové využití.
Koncepce záměrně sází na otevřenost a změnu: namísto trvale nainstalovaných zkušebních zařízení se prostory zařizují podle konkrétních projektů a po dokončení příslušných výzkumných prací se uvolňují pro nové projekty.
Když humanoidní roboti přebírají průmyslové úkoly
Jak může tato spolupráce mezi výzkumem a průmyslovým uplatněním konkrétně vypadat, ukazuje první projekt HUM-MATIQ, který byl zahájen již v září. Devět podniků společně s Vysokou školou v Horním Rakousku, Univerzitou Johanna Keplera v Linci a Softwarovým kompetenčním centrem v Hagenbergu zkoumá, jaký potenciál nabízejí humanoidní roboti pro průmyslové výrobní procesy.
V centru pozornosti stojí humanoidní robot Agibot G2. Ten se má naučit manipulovat s díly o hmotnosti až deseti kilogramů, kontrolovat jejich kvalitu pomocí optických metod a na základě analýz podporovaných umělou inteligencí rozhodovat o jejich dalším využití.
„Podniky přinášejí různé reálné objekty ze své výroby k manipulaci a kontrole kvality. Partneři projektu mohou v laboratorním prostředí testovat své aplikace,“ vysvětluje Bergsmann.
Nejde tedy pouze o technické schopnosti jednotlivých robotů, ale především o otázku, za jakých podmínek lze takové systémy smysluplně, spolehlivě a ekonomicky integrovat do stávajících výrobních procesů.
Člověk jako učitel stroje
Další výzkumný projekt se věnuje obzvláště zajímavé perspektivě: bezprostřední spolupráci mezi člověkem a humanoidním robotem. Společně s Creative Robotics Lab na Umělecké univerzitě v Linci šest průmyslových podniků zkoumá, jak bude možné v budoucnu nasazovat roboty k novým úkolům bez náročného programování.
V centru pozornosti stojí myšlenka učit stroje pomocí přirozeného jazyka a praktických ukázek. Zaměstnanci by mohli robotům přímo předvádět pracovní postupy a tím předávat své praktické znalosti přímo inteligentním systémům.
„V centru pozornosti není robot, ale odborný pracovník se svými praktickými zkušenostmi,“ zdůrazňuje Bergsmann. Kromě technologických možností se však pozornost věnuje i organizačním otázkám: Jak se mění spolupráce mezi člověkem a strojem? Jaké požadavky to klade na pracovní postupy a kvalifikaci? A jak mohou inteligentní asistenční systémy skutečně ulehčit zaměstnancům každodenní práci ve výrobě?
Inovační síť s dlouhodobou perspektivou
Za projektem Hub4000 stojí široká síť z oblasti vědy a výzkumu. Mezi zakládající členy a podporovatele patří Hospodářská komora Horního Rakouska, společnost Upper Austrian Research GmbH, Univerzita Johanna Keplera v Linci, Interdisciplinary Transformation University (IT) a Vysoká škola aplikovaných věd v Horním Rakousku.
Jejich společným cílem je trvale podporovat vývoj a uplatnění průmyslové umělé inteligence v Horním Rakousku. AI Sandbox má být přitom více než jen klasická výzkumná laboratoř: chápe se jako otevřený inovační prostor, ve kterém podniky a věda společně experimentují, zkoumají technologické hranice a objevují nové možnosti využití.
#schongenial, když se z dnešních pokusů brzy stane samozřejmá součást průmyslového pracovního světa zítřka.
