V rozhovoru s #schongenial Judith Guserl vysvětluje, proč štěstí není otázkou náhody, ale schopností, kterou můžeme rozvíjet. Hovoří o tom, jak kultivovat svou „duševní zahradu“, proč je duševní síla tak zásadní zejména pro mladé lidi a jak mohou malé podněty v každodenním životě mít velký účinek.
#schongenial: Zastáváš názor, že štěstí se dá naučit. Kdy jsi osobně poprvé pocítila: To je opravdu pravda a my můžeme aktivně utvářet své štěstí?
Judith Guserl: Nebyl to žádný konkrétní okamžik, ale spousta malých zážitků, zejména při práci s dětmi. Jedna situace mě však velmi ovlivnila: Ve třídě seděl chlapec, jehož otec zemřel den předtím. Byl úplně tichý, uzavřený do sebe, a v místnosti visela ta nevyslovená věta: „Už nikdy nebudu šťastný.“
Tyto hodiny mi velmi jasně ukázaly: Nemůžeme změnit to, co se stane. Ale můžeme se naučit, jak s tím zacházet. Když jsme začali vnímat nejen ztrátu, ale i to, co ji nese – přátelství, malé síly, momenty spojení – něco se změnilo.
Štěstí neznamená, že je všechno snadné. Znamená to, že v sobě můžeme posílit něco, co nás provází i těžkými časy. Právě v tu chvíli jsem pochopila, jak moc náš pohled utváří naši realitu.
#schongenial: Název „Kopfgarten“ zní poeticky. Co konkrétně znamená pečovat o vlastní „Kopfgarten“?
Judith Guserl: Pro mě je to velmi jednoduchý obraz: naše mysl je jako zahrada. Vše, co si myslíme, cítíme a prožíváme, jsou semínka. Některá, jako starosti nebo pochybnosti, rostou sama od sebe, jiná, jako naděje, důvěra nebo sounáležitost, potřebují péči.
Péče o vlastní zahradu v hlavě znamená vědomě se rozhodovat, na co zaměříme svou pozornost. Jaké myšlenky živíme. Jaké příběhy o sobě vyprávíme. Nejde o to potlačovat obtížné pocity. Ale také dát prostor tomu, co nás posiluje.
#schongenial: Intenzivně pracujete s dětmi a mládeží. Jaké schopnosti dnes mladí lidé potřebují nejvíce?
Judith Guserl: Děti dnes vyrůstají ve světě plném možností, ale také plném přetížení. Proto kromě znalostí potřebují především vnitřní schopnosti: rozumět svým pocitům, zažít vlastní účinnost, zvládat stres a dobře se regulovat v digitálním světě.
Zásadní jsou také stabilní vztahy. Dítě, které zažívá: „Jsem viděno. Smím dělat chyby a přesto patřím k ostatním“, si vyvíjí vnitřní sílu, která daleko přesahuje školní známky.
#schongenial: Existuje nějaké jednoduché cvičení, které může okamžitě vnést do každodenního života více lehkosti?
Judith Guserl: Ano, a je to překvapivě jednoduché: pozitivní ohlédnutí za dnem. Na konci dne se ptám sama sebe: Co bylo dnes hezké? Za co jsem vděčná? Nejde přitom o velké události, ale o malé okamžiky. Náš mozek je nastavený na to, aby viděl problémy. Když vědomě vnímáme to dobré, tento fokus se krok za krokem mění.
V obtížných chvílích pomáhá také jednoduchá věta: „Naučím se s tím vypořádat.“ Nezmění to situaci, ale náš postoj. A právě to často dělá ten rozdíl.
#schongenial: Mnozí věří, že úspěch přináší štěstí. Ty říkáš: Štěstí je základem úspěchu. Proč?
Judith Guserl:
Protože náš mozek funguje jinak, když se cítíme bezpečně a máme pocit sounáležitosti. Pak jsme kreativnější, odvážnější a vytrvalejší.
Štěstí není odměna na konci. Je to základ, díky kterému je rozvoj vůbec možný. Když lidé zažívají, že jsou viděni a že chyby jsou povoleny, vzniká motivace zevnitř.
#schongenial: Jak to konkrétně realizujete ve školách a jaký má vaše práce účinek?
Judith Guserl: Pracujeme přímo se třídami, zapojujeme učitele a často i rodiče. Nejde o jednorázové workshopy, ale o podněty, které působí i v každodenním životě. Krátkodobě často vidíme větší klid, vzájemné respektování a děti, které se cítí viděny. Mnozí si cvičení hned vyzkouší a zažívají, že fungují.
V dlouhodobém horizontu vzniká něco mnohem hlubšího: pocit, že mohou aktivně utvářet své vlastní blaho. Děti a mladí lidé chápou, že jejich prožívání nezávisí jen na vnějších okolnostech, ale také na tom, jak zacházejí sami se sebou a se svými myšlenkami. Z toho roste, nezávisle na původu nebo předpokladech, pocit vlastní účinnosti.
Tento přístup má pevné vědecké základy. Studie jako SEYLE ukazují, že programy na podporu duševního zdraví mohou výrazně snížit příznaky deprese. Také poznatky z pozitivní psychologie a výzkumu resilience potvrzují, že se pohoda, motivace a schopnost učit se zlepšují, když cíleně pracujeme na těchto kompetencích.
#schongenial: Kdybys mohla dát jen jednu radu, jaká by to byla?
Judith Guserl: Věnujte vědomou pozornost tomu, kam směřujete svou pozornost. Když začneme vnímat nejen problémy, ale i to, co se daří, změní se naše prožívání. Ne proto, že by se všechno kolem nás změnilo, ale proto, že se na to díváme jinak. A právě tento pohled často změní víc, než si myslíme.
#schongenial: Děkujeme za inspirativní rozhovor a přejeme vám vše nejlepší ve vaší práci.
