V 19. století bylo na konci těžko přístupného vysoko položeného údolí nad Hallstattem odkryto více než 1 000 hrobů. Jejich množství přimělo švédského archeologa Hanse Hildebranda pojmenovat po této lokalitě epochu. Termíny "halštatská kultura" nebo "halštatské období" se od té doby používají pro označení středoevropské doby železné přibližně od roku 800 do roku 450 př. n. l. Četné hrobové předměty nalezené na halštatském pohřebišti, z nichž některé obsahují nádherné nádoby, zbraně a šperky, jsou dokladem prosperity, kterou vytvořila těžba soli a obchod, jakož i rozsáhlé obchodní styky.
Zaměřte se na obchod s kovy
Archeometalurg Mathias Mehofer z Vídeňského institutu pro archeologické vědy (VIAS) při Vídeňské univerzitě a Georg Tiefengraber a Karina Grömer z Přírodovědeckého muzea ve Vídni (NHM) zkoumají v rámci projektu financovaného EU obchod s kovy v době železné. Za tímto účelem analyzovali geochemický otisk kovu použitého v hrobovém zboží a prokázali, že v pozdní době bronzové (konec 2. tisíciletí př. n. l.) se používala tzv. měď na bázi chalkopyritu. "Ta téměř jistě pocházela z oblasti Hochkönig-Mitterberg v Salcbursku a z jižních Alp, konkrétně z Trentina a Jižního Tyrolska," vysvětlil Mehofer. V Hallstattu se zpracovával na šperky, zbraně a nástroje.
Měnící se obchodní sítě
Výzkum také odhalil, že přibližně od roku 900 do roku 800 př. n. l. se stále více používala tzv. světlá měď na bázi rudy, jejíž původ je zatím nejasný. "Naše analýzy tedy dokazují, že se zásobovací sítě v průběhu staletí měnily," prezentuje vědec dosud nepublikované výsledky výzkumu v tiskové zprávě Vídeňské univerzity. Je možné, že zdroje chalkopyritové mědi z pozdní doby bronzové byly postupně vyčerpány, a proto bylo nutné využívat nové zdroje mědi. Nálezy zlata z pohřebiště se zatím analyzují.
#schongenial - Zviditelňujeme pozitivní věci, již jsou geniální!
Zdroj: red, ooe.ORF.at/Agencies
