Důsledky jdou daleko za pouhé přeplněné popelnice. S každým vyhozeným potravinovým odpadem se totiž plýtvá také vodou, energií, pracovní dobou a zemědělskou půdou. Podle WWF zároveň plýtvání potravinami způsobuje až deset procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Jen v Rakousku vzniká ročně přibližně jeden milion tun potravinového odpadu, kterému by se dalo zabránit.
Zachraňovat potraviny místo jejich vyhazování
Organizace jako Unverschwendet proto ukazují, že přebytečné potraviny nejsou v žádném případě bezcenné. Vídeňský sociální podnik zpracovává vyřazené ovoce a zeleninu na džemy, chutney nebo sirupy a tím upozorňuje na tento problém. Cílem je lépe využívat zdroje a zároveň posilovat povědomí o šetrnějším zacházení s potravinami.
Proti plýtvání se angažuje i řada dalších iniciativ – od projektů sdílení potravin až po sociální zařízení a podniky. Stále častěji vznikají spolupráce se supermarkety nebo producenty s cílem přetvořit přebytečné potraviny nebo je bezplatně rozdávat.
Povědomí začíná v každodenním životě
Den záchrany potravin však nemá za cíl pouze motivovat podniky k jednání, ale také zvýšit povědomí spotřebitelů. Velká část potravinového odpadu totiž vzniká v domácnostech. Často se vyhazují produkty, které by ještě byly poživatelné.
I malé změny mohou pomoci snížit plýtvání potravinami: nakupovat s rozmyslem, správně skladovat potraviny nebo kreativně zužitkovat zbytky. #schongeniale Iniciativy jako Unverschwendet ukazují, že udržitelnost nemusí být spojena s odříkáním, ale může podporovat také požitek, kreativitu a nové nápady.
